Nedávno oslavil Stream.cz deset let od svého založení a toto je takové mé malé ohlédnutí za tím, když jsem v něm poprvé otevřel dveře a byl panem Petanou uveden do trochu všeobsažné, na pohled ne úplně uchopitelné a ve své podstatě nikdy ne zcela definované role. Ta měla jednoduchý účel – udělat budoucnosti Stream.cz opět velikou, jak se dnes populárně říká, a současně najít nějakou cestu z níž by vlastníci nedostávali záchvaty tropického šílenství.

Příběh začal, jak spousta jiných příběhů Stream.cz, v kavárně Sahara na náměstí Míru. Byl pozdně jarní den a dodnes si vzpomínám jak oděn do červeného trička jsem naslouchal nad mátovým čajem rozvážně pronášeným slovům doktora Petany a netušil, že to je ten hlavní způsob jakým tento gentleman komunikuje a kterého si v tom nejlepším slova významu užiju po další roky. Doktor Petana je bez pochyby osobnost, která má zvláštní šarm a přesvědčovací schopnosti. Ovšem v tomto příběhu se jeho silné stránky trochu obracely proti němu, ale to jsem měl teprve zjistit.

Stream.cz v té době za sebou měl asi dva roky. Dva roky, které představovaly významné náklady, mizerné příjmy a pomalu docházející trpělivost s tímto nepoměrem sil. Pracovala pro něj spousta skvělých lidí, kteří pro něj mnohdy asi i žili, ale sociální situace firmy uvnitř připomínala spíše dnešní válku v Sýrii. Jednotlivé části firmy se naprosto paralyzovaly navzájem a krystalizovalo to v bojovém hesle: „neděláme televizi, děláme internet“ vs. „děláme internet, neděláme televizi“, které radikalizovalo obě strany. A na obou bylo něco pravdy, ale namísto toho, aby se tyto pravdy použili ku prospěchu vize doktora Petany, spaloval se v nich čas a peníze. A taky nadšení a chuť lidí něco dělat.

Příliš mnoho kohoutů na jednom hnojišti

Doktor Petana má úžasnou schopnost získat lidi pro své projekty a bohatě ji využíval. Podařilo se mu získávat velká jména do programové části, ale i do exekutivních funkcí. A nebylo jich málo, silné osobnosti, se silnou vizí. Jenže ta vize mnohdy byla vizí jak se stanou slavnými režiséry a nebo vizí, vybudují si vlastní jméno a nebo, že prostě jen transformují své zkušenosti z minulosti do budoucnosti Streamu a ono to bude stačit. Jenže nestačilo.

Stream nebyl ani klasickou televizi, ale ani oním „internetem“, nešlo na něj dost dobře replikovat myšlenky ze zahraničí typu YouTube, HULU a to i když tomu kouzlu občas podléhali i vlastníci. Jenže ono věci fungují trochu jinak, když vás vlastní The Walt Disney Company, 21st Century Fox, Comcast apod., a nebo Seznam.cz a doktor Petana, který si to však moc dobře uvědomoval.

Ale o to by ani nešlo, v tu chvíli byly podstatnější jiné věci – už bylo utraceno tolik peněz, že poslední se vyškrabovaly takříkajíc z podrážky bot a vnitřní fungování firmy je umělo jen velmi efektivně spálit v podstatě bez většího efektu. Občas mi to přišlo až absurdní.

To, když jsem jedno ráno přišel do firmy, tam stáli dva šéfové dvou odddělení a už tři čtvrtě hodiny se dohadovali kdo může za to, že nefunguje nahrávání videií. V té době to byla jedna z klíčových technických funkcí, kterou překonávala jen schopnost ty videa přehrávat. Ale uprostřed té rozepře ani jednoho nenapadlo vykašlat se na dokazování viny, ale prostě a jednoduše to jít zprovoznit. Připadal jsem si jako ve snu.

Marketing a výkonnost

Ale nešlo jen o technologii. Stream.cz dostal sňatkem se Seznam.cz do vínku dar nesmírné ceny a to doslova – umístění na domovské stránce nejnavštěvovanějšího serveru v České republice. To je místo, kde když si lidově řečeno „uprdnete“, přinese vám to několik desítek tisíc lidí a když napíšete „zde v žádném případě neklikat“, tak i mnohem víc shlédnutí videa.

Příliš se nepracovalo s efektivitou využití tohoto místa. Obdobně se chovají i klasické televize, jenže ty jsou limitovány technologií, která jim příliš velkou interakci neumožňuje a také musí o něco více zohledňovat již uskutečněné investice do programu. Pokud dostanete do rukou takovýto marketingový svatý grál a nezačnete s ním pracovat na bázi výkonové, celkem logicky vás to dožene do míst kde byl v té době Stream.cz.

Přirozeně zjistíte, že čím větší bulvár, tím více lidí na něj přijde a že vlastně žádný další marketing nepotřebujete, tedy jej skrouhnete finančně. To první zjištění by nebylo možná ani tak zlé, kdyby nešlo proti businessu, to druhé je použitelné už jen ve chvili kdy potřebujete opravdu hodně šetřit.

Výsledek byla jen postupně rostoucí naštvanost Seznam.cz, kterému se na home page začaly dostávat stále podivněji formulované titulky odkazující na něco co z nich v podstatě nebylo absolutně určitelné dopředu, někdy ani nalezitelné poté. A kdyby jen to, bylo by to zlaté.

Obchod neobchod

Pokud chcete zabít svůj business dopředu, nejlepší cesta je svěřit ho někomu jinému. Tuhle zkušenost udělal svého času Atlas.cz a Stream.cz se k ní hrdě připojil. Ono na začátku to vypadá vždy lákavě – máte partnera, který je celkem úspěšný, nebo tak vypadá, a říkáte si, že využijete jeho zkušeností, které jsou prokazatelně mnohem dál než ty vaše. Jenže při tom zanedbáte to, že onen partner má logicky drive především na vlastní business a nebo dokonce tomu vašemu ani moc nerozumí a není pro něj efektivní se to učit, když umí vydělat sám peníze mnohem jednoduší cestou.

Tyto myšlenky vás s velkou pravděpodobností velmi rychle přivedou do stavu, kdy v lepším případě budete mít jen malé příjmy. Co hůř, mnoho času pak strávíte hledáním zjištění, že to v zásadě nikdy nemohlo fungovat a to přes řadu pokusů na toho mrtvého koně znova a znova nasedat. A to se stalo Streamu.

Je důležité říct, že to není chyba toho partnera, ale toho kdo ji udělá. Nepříjemná a hlavně dost drahá, vyplacená penězmi i časem. A toho Streamu.cz po těch dvou letech už moc nezbývalo. A to se muselo změnit.

Jedna vlaštovka jaro nedělá

První kroky ke změně byly těžké a pomalé. Doktor Petana je dokonalý gentleman, nesmírně rozvážný muž, ale také ve změnách opatrný. A tak co se mohlo stát hned, stalo se někdy až po dlouho době. Možná jsme se oba oťukávali.

A po tu dobu žila firma sice postupně se zmenšujícím, ale neustále přítomným  napětím, které občas bylo narušeno příchodem lidí, kteří byli úspěšní jinde, měli skvělá jména, ale když jste si sedli nad čísla, ve výkonu firmy se to nebylo vidět a nebo to bylo sporné.

Nutno poznamenat, že někteří dokázali do firmy přinést první velké peníze, jenže způsobem, který nevytvářel žádné know how firmy a které mi připomínají spíše způsoby obchodování se státní správou, kde nejde ani tak o to co prodáváte, když znáte ty správně lidi.

Ale díky i za ty dary, kdyby nebránily systémově udržitelnému rozvoji firmy a nebo kdyby byly schopny alespoň firmu ufinancovat. To není vůbec málo. Jenže to nebyly a ještě k tomu vytvářely rizika do budoucnosti neb některé businessy přichází s konkrétními lidmi a s nimi taky odchází.

Myslím, že to jsou přesně ty peníze u kterých se každý investor třikrát pomodlí a hledá cestu kde odbočit co nejdříve to jde.

Začíná to fungovat

Změnit dodavatelské smlouvy tak, aby firmě přinášely více užitku za méně peněz šlo poměrně rychle a náklady se tak v podstatě bez vlivu na vnější svět, návštěvnost apod. snížily o polovinu. O celou polovinu!

Ale  asi rok a půl trvalo než se podařilo získat lidi, kteří pomalu začaly tvořit team a firma začala být jednou firmou a ne skupinou individuálních nesourodých ambicí, mnohdy zcela mimo vizi doktora Petany.

Paradoxem bylo, že mnoho lidí ve Streamu již bylo dlouho před tím, jen nedostali příležitost a teď se pomalu pomalu ten okamžik blížil.

Jedním z bych byl Lukáš Záhoř se skvělým citem pro programovou tvorbu a současně silnou schopností empatie pro oblasti mimo ni.  To je něco co je nesmírně užitečné pro obchod.

S Lukášem pracující, dovolil bych si tvrdit jistým způsobem hvězdná stálice Janek Rubeš, člověk s chutí dělat věci dle svého nejlepšího přesvědčení, nesvázaný zbytečnými konvencemi, snažící se jít kupředu a přitom za sebou zanechávat něco za čím se ostatní rádi ohlédnou.

Přišel Pavel Zuna, který ač připutoval z velkého televizního světa,  hledal způsob jak věci dělat tak jak si žádají a ne tak jak fungují jinde a který velmi rychle zásadně zvýšil návštěvnost na několiknásobek. Paradoxně byl prvním kdo s tímto businessem neměl žádnou zkušenost, ale prvním kdo chytil příležitost skutečně za pačesy.

Nastoupil Honza Oškrdal, který dokázal postupně budovat obchodní know how Streamu a díky jehož teamu se podařilo Stream dovést někam kde stála tvrdá hranice nákladů, tak vzdálená dříve. Byť to byl stále velmi křehký stav, byl už na míle vzdálený tomu kam se Stream.cz dostal po svých dvou letech provozu.

A přišla spousta dalších skvělých lidí jako Zuzana Štočková, spousta lidí se naučila nové věci a naprosto úžasně se chopili příležitosti – Michal Němec, Kateřina Červenková, Monika Kopečná a další.

Jenže ty dva roky historie Streamu nebyly zapomenuty. Obrovské množství peněz, které stály musel někdo zaplatit a měli je někdy dostat zpět, dosahování křehkého provozního zisku bylo málo. To chtělo mnohem víc a to víc bylo už za hranicí se mnou sjednaného projektu a to zejména časově.

Konec projektu, toho mého

Moje dohoda s doktorem Petanou končila. Na začátku jsem si vymínil, že to bude na 2 roky,  žádné na dobu nekonečnou, doktor Petana si zase vymínil, že o tom pak budeme jednat a já budu tomu jednání otevřen. Souhlasil jsem.  A když ty dva roky uběhly,  tak jsme jednali. Já potřeboval konkrétní cíl, on zase čas, a tak jsem už o víc než půl roku přesluhoval. Tedy nejříve jsme si řekli, že to prodloužíme o 6 měsíců, jenže ty uběhly jako voda, tak jsme přidali ještě tři a nakonec mě pan doktor požádal, zdali bych ho ještě nezastoupil 14 dní, kdy měl v dovolenou a já souhlasil.

Jeho dovolené mě vůbec fascinovaly. Vždy mi vystavil plnou moc a vzpomínám si jak jsem mu namítal zdali ji nějak nechce omezit, že v takovém znění bych ho snad za jeho nepřítomnosti dokázal i oficiálně rozvést. Ale on s tím tak nějak byl zadobře. Pak zmizel a stal se prakticky nedostupným na nám neznámém místě.

Něco podobného mi takto kdysi udělal Ivo Lukačovič, když jsem nastoupil někdy v roce 1998 do Seznam.cz, tak po asi dvou měsících se sebral odjel na týdny bloudil indonéskými pralesy zcela mimo kontakt s civilizací, jen řekl, tady máte Seznam, starejte se o něji. A já měl navíc na starost v té době jen jeho technický provoz a hlavně si už nejsem jistý zdali k tomu byla nějaká plná moc. Možná ano, ale já si ji už nepamatuji.

Tady to bylo jiné. Musím říct, že dodnes si nesmírně vážím té důvěry pana doktora a přijde mi stále až neuvěřitelná.

Toliko jen mých pár vzpomínek k zapomenuté části příběhu Stream.cz, který je nyní již zcela ve vlastnictví Seznam.cz a v němž stále pracuje řada lidí z dřívejšího Streamu a dokazují, že jsem se nemýlil v tom, že není třeba vymýšlet velké věci, ale stačí některým lidem uvolnit ruce a ladit s nimi jen ten směr, abychom všichni šli stejnou cestou a nezůstali osamoceni se svými pravdami v zavřených kancelářích tak, jak se to Streamu stalo už v prvních letech jeho existence.