Existuje několik velkých a reálně používaných procesně orientovaných frameworků. Ve své podstatě jsou si velmi blízké a liší se sadami nástrojů, které nabízí či nenabízí potenciálním uživatelům. CMMI je jedním z nich. Capability Maturity Model Integration (dále CMMI) by se dal volně přeložit jako Stupňovitý model zralosti. V našich zeměpisných šířkách je CMMI poměrně exotickou metodikou, ale to nikterak nepodrývá ten fakt, že bývá používáno v kontraktech s americkou armádou či US státní správou.

Jeho neskonalou výhodu, oproti jiným metodikám, je že CMMI dostupné zdarma. Chcete-li tedy se v oblasti procesních metodik vzdělat, nechce se vám do toho na začátku příliš investovat a přesto se dostat k velmi kvalitní metodice, CMMI je tou pravou cestou. Principy prezentované v CMMI jsou velmi blízké těm, které pak poznáte v jiných metodologiích od ITIL po ISO.

Procesní oblasti CMMI

Celý Framework se rozpadá do několika zájmových oblastí, které se specializují určitým směrem.

• CMMI-DEV (Product and service development) se zaměřuje na vývoj služeb a produktů. Mimochodem tohle je jedna z oblastí, které vídám ve firmách často dělat „na divoko“. I když jak se říká, každý plán bitvy se stává nepletným začátkem bitvy, CMMI-DEV je určený k tomu, aby firma nešla do bitvy jako na porážku.
• CMMI-SVC (Service establishment, management) – zavádění služeb a jejich řízení. Pokud někde voláte a připadáte si jako vetřelec, který se marně dožaduje služby, může být tím důvodem právě chaos v procesních oblastech, které jako best parctices řeší CMMI-SVC.
• CMMI- ACQ (CMMI for Acquisition), který řeší best practices nákupu produktů a služeb.

CMMI je nástupcem Capability Maturity Model (CMM) vyvíjeného do roku 1997. Pokud byste se podívali do minulosti, najde řadu specializovaných CMM zaměřených na softwarový vývoj, nákup, ale i lidské zdroje apod. To vše je nyní integrováno v CMMI, nyní ve verzi 1.3.

Procesní zralost

Metodicky velmi důležitou a pro pochopení podstatnou oblastí je způsob přístupu k procesní zralosti. CMMI rozlišuje pět úrovní, kdy každá následující je vyšším stupínkem. Proč pět a proč vůbec nějaké stupně zralosti?

CMMI volí spíše metodu postupné evoluce než velké revoluce. Mnoho firem v minulosti se pokusilo o revoluci. Dřívější metody procesního reengineeringu stavěli mnohdy na velmi nebezpečné myšlence, že vše lze pochopit a navrhnout tím nejlepším způsobem „na první dobrou“. Výsledek byl kolaps. To co mělo firmě zajistit budoucnost ji téměř zničilo, zablokovalo její aktivity a ukázalo, že i špatně fungující firma je pořád lépe fungující než systémově dobře navržená, ale mimo realitu běžného světa.

Proto CMMI rozvíjí procesní oblasti postupně tak, aby byly minimalizovány dopady a současně rozvoj maximálně empaticky následoval schopnosti firmy a možnosti trhu a následně obé rozvíjel dále. Pokusím se velmi volně přiblížit všech pět úrovní.

Úroveň 1 – počáteční. I když procesy nejsou definované, ve formě fakticky existují na základě minulých zkušeností a vše „nějak funguje“. Ve své podstatě však jsou jejich výstupy více čí méně nepředvídatelné, stojí na konkrétních jedincích, jejich výkonost je nevyrovnaná a skutečná zkušenost tj. know how je mnohdy jen v hlavách několika klíčových lidí o které firma nesmí přijít. Většina věcí se děje ad hoc.

Úroveň 2 – řízená. Ve firmě fungují základní pravidla jak se věci dělají, typicky jsou tu minimálně základy projektového managementu, základy řízení dodavatelů a nákupu obecně, základní evidence apod. Rostoucí firmy se této oblasti mnohdy přiblíží samovolně na základě přirozené potřeby organizovat věci.

Úroveň 3 – definice. Firma má klíčové postupy jasně formulované a popsané (dokumentované) a řízené. Existují standardy. Některé firmy se této úrovně bojí a tak se jí vyhýbají z obav ztráty flexibility a byrokratizace. To indikuje nepochopení v čem spočívá užitečnost této úrovně.

Úroveň 4 – Kvantitativní řízení. Produkty i procesy jsou řízeny kvantitativně, tedy je měřena výkonost procesů a existuje tedy jasná přehled o jejích výkonech. Ti z vás, kteří pracovali v korporacích možná znají KPI a možná právě dostali osypky. Jde o to, aby tato oblast nebyla dosažena samoúčelně bez jasného očekávání co tím sledujeme.

Úroveň 5 – Optimalizace. Sem patří oblast např. performance managementu, kauzální analýzy apod.
Realizace každého stupně je podmíněna realizací stupně předchozího. A tak bylo by zajímavé mít performance management snažící se o optimalizace organizace, ale neměřit výkonnost. A nebo měřit výkonost, ale nemít definované a řízené procesy.

CMMI vám nezakazuje věci udělat po svém, ale CMMI vám nabízí jak to udělat tak, aby to bylo užitečné a udržitelné.

Klíčové procesní oblasti

Jednotlivé zájmové oblasti přináší potenciálně odlišné oblasti procesní. Je to logické – jiné potřeby máte pokud poskytujete služby a jiné potřeby pokud řešíte nákup služeb. Přesto řada oblastí je společná všem. To jsou základní procesní oblastí.

Každá procesní oblast se pak řeší v „tom správném čase“ tj. při dosažení potřebné úrovně zralosti. A dle těchto úrovní vám je tu i setřídím. Na vás je pak sledovat a přemýšlet proč CMMI používá právě tuto posloupnost. Myslím, že ve většině případů vám to rychle osvětlí onu dříve zmíněnou cestu evoluce namísto revoluce.

Úroveň 1: počáteční

Zde je vše ad-hoc, tedy zde nejsou ani žádné procesní oblasti

Úroveň 2: řízená

• Správa konfigurací (Configuration Management)
  Měření a analýzy (Measurement and Analysis)
• Monitorování a řízení projektů (Project Monitoring and Control)
• Projektové plánování (Project Planning)
• Zajištění jakosti produktů a procesů (Process and Product Quality Assurance)
• Správa požadavků (Requirements Management)
• Správa dodavatelských vztahů (Supplier Agreement Management)

Úroveň 3: definovaná

• Rozhodovací analýzy (Supplier Agreement Management)
• Integrovaný projektový management (Integrated Project Management)
• Definice procesů organizace (Organizational Process Definition)
• Školení organizace (Organization training)
• Řízení rizik (Risk management)

Úroveň 4: kvantitativní řízení

• Řízení výkonosti procesů organizace (Organizational Process Performance)
• Kvantitativní projektový management (Quantitative Project Management)

Úroveň 5: Optimalizace

• Rozhodování na základě analýzy variant (Causal Analysis and Resolution)
• Řízení výkonnosti organizace (Organizational Performance Management)

Toť pro dnešek vše a více najdete v dalších dílech